Jeskyně Byčí skala

Stará část jeskyně je známa od nepaměti. Dnes do ní vstupujeme umělou štolou, prostříleno u v místech původního vyústění jeskyně. Také levý vchod do tzv. Předsíně je umělý. Přírodní spojka mezi Předsíní a hlavní chodbou

Býčí skály je dnes zazděna. Tato část jeskyně, asi 320 m dlouhá, je suchá. Jako povodňové řečiště slouží jen za mimořádných povodňových situací. Bylo tomu tak v roce 1883, 1927 a 1972.

Nová Býčí skála za Šenkovým sifonem byla objevena roku 1921. Začíná tunelovitou chodbou se svažitým sedimentálním dnem, která přechází v mohutný Vysoký dóm a dále v širokou a nízkou Velkou síň. Nová Býčí skála je protékána v délce kolem 350 m aktivním tokem podzemního Jedovnického potoka, který do jeskyně vstupuje Přítokovým sifonem a mizí v odtokovém sifonu dlouhých, těsných a vysokých chodeb - Kaňonů.

Geologicky je jeskyně Býčí skála budována převážně v tmavošedých vápencích lažáneckých, menší část ve svrchních polohách podložních vápenců josefovských. Petrografický charakter vápenců, velká mocnost vápencového nadloží nad jeskyněmi a charakter pokryvných útvarů jsou příčinou toho, že prostory Býčí skály jsou velmi chudé na krápníkovou výzdobu.

Prof. dr. Karel Absolon nazval Býčí skálu nejpamátnější jeskyní Moravského krasu. V 19. století byl ve vstupních partiích jeskyně těžen písek a štěrk. V naplaveninách již tehdy dělnici nacházeli kosterní pozůstatky. Soustavný speleologický a archeologický výzkum Býčí skály zahájil však až MUDr. Jindřich Wankel, hutní lékař salmských železáren v Blansku, nazývaný „otcem moravské archeologie“. Roku 1867 při systematickém archeologickém a paleontologickém výzkumu jeskyně J. Wankel objevil sídliště pleistocenního člověka (paleolit) a dokázal jeho současnost s diluviální faunou.

Po náhodném nálezu bronzové plastiky býčka roku 1869 se dostalo Býčí skále světového významu objevením halštatského knížecího pohřbu z poloviny 1. tisíciletí př.n.1., který J. Wankel objevil v Předsíni Býčí skály roku 1872. Další rozsáhlé archeologické výzkumy v Býčí skále prováděl prof. dr. K. Absolon, který zde prokázal osídlení lovce medvědů a lovce sobů.

V době fašistické okupace byly vstupní partie jeskyně zvláště Předsíň - a terén před jeskyní poškozeny budováním podzemní vojenské továrny.

Po žluté a pokračováním po modré turistické stezce dojdeme na vrchol Krkavčí skály, odkud je překrásný výhled do Josefovského údolí. Cestou míjíme památnou jeskyni Kostelík a procházíme v blízkosti mohutného závrtu. který je vázán na Obří komín v Býčí skále. Při silnici pod jeskyní Kostelík je uměle při stavbě silnice odkrytá Otevřená skála, jíž protéká ponorný Křtinský potok, který pak o 60 m blíže k Býčí skále u mostu vyvěrá na povrch.