Vývěry Jedovnického potoka

Původní vývěr Jedovnického potoka (dnes vývěr č. 1) naproti mostu u silnice byl téměř vyřazen z činnosti po založení kamenolomu ve 20. letech minulého století, který odkryl další vývěry č. 2 (pod skálou) a č. 3 (povodňový). Ponorný Jedovnický potok je ústředním problémem střed¬ní části Moravského krasu. Na severovýchodním okraji Rudické plošiny vytváří Jedovnický potok nejmohutnější slepé údolí v ČSR, které uzavírá na 40 m vysoká skalní stěna s paleoponory a aktivními ponory. Rudické propadání je situováno v přímé vzdálenosti 4,25 km od vývěrů. Jedovnického potoka u Josefova. Aktivní vodní Dolníchodba propadání je 86 m hluboká, přístupová Horní chodba přes 111 m. Po objevu Velikonoční jeskyně dosáhla délka známých jeskyní Jedovnického potoka v Rudickém propadání 3,5 km. Jejich hloubka pod povrchem je až 220 m. Místy mají jeskyně bohatou krápníkovou výzdobu. Délka dosud neobjevených jeskyní mezi konečným Srbským sifonem Velikonoční jeskyně v Rudickém propadání a Přítokovým sifonem v Nové Býčí skále (přímá vzdálenost koncových bodů 1650 m) byla odhadnuta na 2,1-2,3 km. Po průtoku dosud neznámými jeskyněmi se Jedovnický potok objevuje v Přítokovém sifonu jeskyně Býčí skála a po průtoku Novou Býčí skálou a yysokými a těsnými chodbami - tzv. Kaňony - mizí v odtokovém sifonu. Mezi vývěry a Býčí skálou zastihneme podzemní tok Jedovnického potoka ještě v propasťovité jeskyni Krkavčí skála (též Sobolova, Barová) v délce přes 120 m. Úseky podzemního toku mezi jeskyněmi Býčí a Krkavčí skála a mezi Krkavčí skálou a vývěry Jedovnického potoka jsou dosud neprobádané.

Hydrologické výzkumy na Jedovnickém potoce ukázaly, že za normálních vodních stavů je průtočná doba mezi Rudickým propadáním a vývěry asi 32 hodin, za povodní se zkracuje na 2-4 hodiny.