Kyselé doubravy a kyselé dubobučiny

Přechod z oblasti vápenců do oblasti brněnské vyvřeliny se nápadně projevuje i na vegetaci. Náročnější vegetace vápencových půd je vystřídána méně náročnou vegetací chudšího a kyselejšího granodioritu.

Cestou k této zastávce jsme prošli suťovým lesem na granodioritu s kopřivou dvoudomou (Urtica dioica).

Na nejextrémnější vyklenuté části sbíhajícího hřbetu nad námi, s mělkou, chudou a suchou půdou, jsou kyselé doubravy s bizarní borovicí lesní a zakrslým dubem zimním. V podrostu je kostřava ovčí (Festuca ovina) a sivá(F. glauca), smolnička (Viscaria vulgaris), kručinky (Genista tinctoria a G. germanica), pavinec horský (Jasione montana). Dominantní jsou zde acidofilní mechy a lišejníky.

Na poněkud hlubší a méně kamenité půdě slunného svahu přecházejí nad chodníkem kyselé doubravy plynule do kyselých dubobučin, zde s kostřavou ovčí (Festuca ovina), nápadnou a hojnou bikou hajní (Luwla nemorosa) a jestřábníky (Hieracium vulgatum, H. silvaticum aj.). Časté jsou kručinky (Genista tinctoria a G. germa¬nica), čilimník černající (Cytisus nigricans), silenka nící(Silene nutans). V místech s hlinitější půdou černýš luční (Malempryum pratense).