Geologická stavba území

Na geologické stavbě území, kterým naučná stezka prochází, se zúčastňují dvě hlavní tektonické jednotky: brněnská vyvřelina a devon Moravského krasu; jako pokryvné útvary se vyskytují hlavně svahové sedimenty, ojediněle štěrky (babická plošina), červenozemě (terra rossy) a jurské sedimenty (rudické vrstvy), v údolí Křtinského potoka pak holocenní nivní náplavy.

Stojíme právě na hranici oblasti brněnské vyvřeliny (západním směrem k Adamovu) a vápencovou oblastí Moravského krasu (směrem východním).

Brněnská vyvřelina je hlubinné těleso velkého rozsahu a pestrého petrografického složení. Na území naučné stezky je tvořena hlavně amfibolicko-biotickým normálním granodioritem, v menší míře i biotickým kyselým granodioritem. Hornina je zbarvena šedozeleně nebo načervenale s tmavými vložkami amfibolu a biotitu. Barva zvětralin je typicky žlutorezivá od uvolněných kysličníků železa. Devon Moravského krasu nasedá na podloží brněnské vyvřeliny. Jeho spodní vrstvy tvoří tmavošedé lavicovité vápence josefovské (označované též jako stringocefalové nebo bornhardtinové), přecházející směrem od nad loží do velmi podobných tmavošedých vápenců lažáneckých (též amfiporových); nad nimi leží mocné souvrství vápenců vilémovických (korálových). V oblasti naučné stezky přecházejí vilémovické vápence do červenavých hlíznatých kalových vápenců křtinských (kramenclových). Souhrnně můžeme všechny vápence charakterizovat jako sedimenty mořského původu, vzniklé většinou z vápencových zbytků mořských živočichů a rostlin, které později během zpevňování (diageneze) postupně překrystalizovaly v kalcit (vápenec) a mezery se vyplnily vápnitým bahnem. Barva vápenců je závislá na barvicích příměsích, a proto se vyskytují vápence všech barev.