Těžba železné rudy

Opět se před námi otevírá výhled do Josefovského údolí a na přilehlé lesnaté stráně. Lesní oblasti kolem Josefovského údolí skýtaly pro rozvoj zdejšího průmyslu nejen dřevo jako palivo a surovinu k výrobě dřevěného uhlí, ale těžila se zde i železná ruda.

V tzv. rudických vrstvách, které tvoří výplně depresí krasového terénu Rudické plošiny, byly těženy železné rudy, ponejvíce lehce redukovatelný limonit (hnědel), již v dávnověku. Dokladem jejich časného zpracování je halštatská kovářská dílna v Býčí skále z poloviny 1. tisíciletí před n. l., objevená roku 1872 J. Wanklem.

Ložiska rud vystupovala někde přímo na povrch, takže je bylo možno zprvu těžit hloubením mělkých jam. Později bylo jednoduchými způsoby těženo stále do větších hloubek. V historické době byly již hloubeny šachty a štoly.

V okolních lesích se nacházejí nesčíslné stopy, po dolování od pravěku až téměř do konce 19. století. Těžba přírodního rudného bohatství umožnila ve 14. století nejprve rozvoj hamerské železářské výroby při Křtinském potoku, pak i na řece Svitavě a později i rozvoj vysokopecní výroby v železárnách v Adamově. K nim náležela i huť Františka v Josefově, ležící v blízkém dosahu nalezišť železných rud.

Vyčerpání rudných ložisek vedlo spolu se změnami v technologii výroby železa roku 1877 k zániku hutního zařízení v Josefově.

Kromě výroby železa se ve zdejší oblasti vyráběl i černý střelný prach. K jeho výrobě v minulosti sloužily tzv. prachové mlýny.

Dva prachové mlýny se nalézaly v údolí pod námi při meandru Křtinského potoka v Josefovském údolí mezi Karlovem a Josefovem. Vznikly ve 40. letech 18. století.

Jejich hlavním mechanickým zařízením bylo menší vodní kolo, které pohánělo jednoduchý stroj s dvěma kamennými válci, mezi nimiž se drtil draselný ledek, síra a dřevěné uhlí. Rozemletá směs se vlhčila, lisovala a po vyschnutí opět rozdrtila a prosívala. Z pracháren se hotový střelný prach za dozoru vojenské hlídky odvážel po "knížecí cestě" údolím Svitavy do vojenského skladiště v Brně.

Po neštěstí způsobeném výbuchem většího množství prachu v roce 1876, při němž zahynuli dva lidé a prachárna byla zničena, bylo výroba střelného prachu zastavena.