Izolovaná lokalita brněnské vyvřeliny

V těchto místech můžeme pozorovat nápadnou změnu jak ve složení porostu dřevin (ustoupil buk a převládá dub), tak i v bylinném podrostu. Dosud převládající náročné druhy vegetace vápencových půd jsou vystřídány méně náročnou vegetací chudších a kyselejších půd. V podrostu převládá především bika hajní (Luzula nemorosa) a acidofilní mechy spolu s lišejníky. Tato změna je vyvolána změnou geologického podloží, neboť právě procházíme malou lokalitou brněnské vyvřeliny, izolovanou v okolním vápencovém podloží. Zvětráváním brněnské vyvřeliny vznikají půdy kyselejší a minerálně chudší než na vápencovém podloží.

Hlavními půdními typy v oblasti brněnské vyvřeliny v okolí naučné stezky jsou hnědé lesní půdy a podzoly.

Hnědé lesní půdy na brněnské vyvřeli ně jsou středně hluboké až hluboké, minerálně středně bohaté, s příznivými vlhkostními a humifikačními poměry. Pod vrstvou pokryvného humusu je hnědý nebo šedý humózní horizont A. Pod ním se nachází mocnější horizont B, zbarvený podle různého obsahu trojmocného železa v různých odstínech hnědé barvy. V tomto horizontu jsou mírně nahromaděny minerální živiny, a proto je proti nadloží slehlejší. Pod horizontem B jsou zvětraliny brněnské vyvřeliny - horizont Cd.

Podzoly na brněnské vyvřelině vznikly z hnědých lesních půd. Jsou charakterizovány výrazným posunem půdních koloidů a živin ze svrchních půdních vrstev do spodin. Svrchní horizonty jsou kypré, dobře provzdušněné. spodiny jsou slehlé a málo provzdušněné. Pod různě silnou vrstvou povrchového humusu je humózní horizont A1. Pod ním je různě intenzivně vyluhovaný horizont Až o mocnosti 30-50 cm. Je zbarven žlutobíle nebo šedobíle. Je to horizont ochuzený, z něhož byly vyplaveny důležité půdní složky do spodin. V podloží vyluhovaného horizontu je narezavělý až hnědý horizont B. Je to horizont obohacený, ve kterém se hromadí vyplavené půdní složky z nadloží. Pod ním je zvětralina brněnské vyvřeliny - horizont Cd.